Systém dalšího profesního vzdělávání manažerů zemědělských podniků z kraje Vysočina - programy

Projekt vytvořil systém dalšího vzdělávání zemědělských manažerů a naplnil tento systém soustavou vzdělávacích programů v oblastech manažerských kompetencí, legislativních znalostí a odborných dovedností - vznikly specifické modulární vzdělávací programy podle nejlepší praxe EU. Procesy vzdělávacího systému a vybrané moduly vzdělávacích programů byly ověřeny pilotním projektem a předány Institutu vzdělávání v zemědělství o.p.s.. Byla vytvořena a připravena základní skupina lektorů, která zajistí funkčnost a udržitelnost systému, byly položeny základy pro podporu dalšího profesního vzdělávání zemědělských manažerů nástroji e-learningu.

Příjemce podpory: Zemědělský svaz ČR
Název operačního programu: Operační program lidských zdrojů
Název priority: Rozvoj celoživotního učení
Název opatření: Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
Název grantového schématu: Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání
Zahájení projektu: 4.1.2006
Ukončení projektu: 4.7.2007
Doba trvání projektu: 18 měsíců
Místo realizace: Kraj Vysočina

Tento projekt byl financován z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.

» více informací

V rámci projektu byly vytvořeny následující vzdělávací programy.

1. Bilance živin, plány a evidence hnojení

1. Bilancování živin.
2. Metodika bilancování živin.
3. Bilance živin na celostátní úrovni a porovnání s podniky v ZOD.
4. Evidence hnojení - podklad pro bilancování živin v podnicích.
5. Metodika bilancování živin v zemědělských podnicích.
6. Metodický návod pro stanovení potřeby hnojení.

2. Podmínky podnikání v zemědělství – živočišná výroba

Výroba mléka
1. Legislativní rámec Společné organizace trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky
1.1. Legislativa EU
1.2. Legislativa ČR
2. Vývoj produkce a obchodu v EU
2.1. Vývoj produkce mléka
2.2. Vývoj trhu s mlékárenskými výrobky
2.3. Vývoj CZV
3. Vývoj produkce a obchodu v ČR
3.1. Vývoj produkce mléka
3.2. Zahraniční obchod s mlékem
3.3. Vývoj CZV
3.4. SAPS a top-up – jednotná platba na plochu a národní doplňkové platby
3.5. Vývoj trhu s mlékárenskými výrobky
3.6. Shrnutí vývoje v ČR
4. Perspektivy výroby mléka v EU a v ČR
Výroba hovězího masa
1. Vývoj a význam chovu jatečného skotu
2. Zásahy státu
a)Opatření EU
b)Legislativa EU
c)Opatření SVS ČR
d)Státní podpory
3. Chov skotu v ČR
4. Vývoj produkce a spotřeby hov. masa v EU a ve světě
5. Ceny jatečného skotu v EU
6. Závěr a výhled produkce hovězího masa v EU
Výroba vepřového masa
1. Zásahy státu
1.1. Opatření EU
1.2. Legislativa EU
1.3. Opatření SVS ČR
1.4. Státní podpory
2. Situace a další vývoj na trhu vepřového masa v ČR
2.1. Výroba a spotřeba vepřového masa, stavy prasat
2.2. Domácí spotřeba a spotřeba na obyvatele
2.3. Ceny zemědělských výrobců
2.4. Zahraniční obchod
2.5. Ekonomika chovu prasat
3. Výroba vepřového masa a stavy prasat ve světě a EU

3. Podmínky podnikání v zemědělství – rostlinná výroba

Brambory
1. Brambory – názvosloví kompatibilní s EU
2. Plochy, hektarové výnosy a produkce brambor celkem
3. Brambory rané (nové)
4. Brambory rané
5. Brambory konzumní ostatní
6. Brambory průmyslové – brambory pro výrobu škrobu - legislativa
7. Výrobky a polotovary z brambor
8. Plochy, hektarové výnosy a produkce konzumních brambor v EU 15
9. Plochy a produkce v nových členských zemí EU 25
10. Výhled produkce brambor
Cukrovka
1. Příčiny reformy trhů v odvětví cukru v EU a cíle reformy
2. Původní scénáře reformya jejich očekávané důsledky
3. Konkrétní varianty reformy projednávané s členskými státy EU
4. Základní právní předpisy a hlavní zásady současné SOT v odvětví cukru
5. Právní předpisy ES
6. Právní předpisy ČR
7. Hlavní zásady reformy SOT v odvětví cukru
8. Dopady reformy SOT v odvětví cukru na produkci cukru v roce 2006/07 v EU a předpoklady pro další období
9. Přímé platby na cukrovou řepu, oddělená platba za cukr a varianty jejího užití v ČR
10. Výsledky v odvětví cukrové řepy a cukru v ČR po vstupu ČR do EU
11. Dopady reformy na odvětví cukrovky a cukru v ČR
Obiloviny
1. Vývoj a význam obilovin
2. Regulace trhu
a)Společná zemědělská a obchodní politika
b)Společná organizace trhu s obilovinami – SOT, platební agentura – SZIF, a právní předpisy
c)Jednotná platba na plochu (SAPS) a doplňkové platby (Top-Up)
d)Národní podpory
3. Vývoj nabídky, užití a cen obilovin v prvních letech ČR v EU
4. Vývoj produkce obilovin v EU
5. Předpokládaný vývoj v EU
Olejniny
1. Olejniny – řepka olejná: názvosloví kompatibilní s EU
2. Plochy, hektarové výnosy a produkce olejnin celkem v ČR
3. Pokles produkce v roce 2005/06
4. Plochy, hektarové výnosy a produkce řepky olejné
5. Zahraniční obchod – dovoz řepkového semene
6. Porovnání cen zemědělských výrobců ČR, deklarovaných vývozních a dovozních hodnot a cen na zahraničních trzích u řepkového semene v Kč/t
7. Světová produkce hlavních olejnatých semen
8. Ceny olejnin na hlavní světových trzích
9. Řepka olejná v EU
10. Výhled produkce semene řepky olejné

4. Nepotravinářské využití zemědělské produkce, energetické a technické plodiny

1. Možnosti nepotravinářského využití rostlinné produkce v ČR
1.1. Pořadí výtěžnosti etanolu [l.t-1] u jednotlivých druhů obilovin pšenice, kukuřice na zrno, ovsa a ječmene
1.2. Ekonomika pěstování produkce určené na výrobu etanolu
2. Pěstební technologiepšenice ozimé a tritikale vhodné pro výrobu etanolu
2.1. Rajonizace pšenice ozimé a tritikale určené na výrobu etanolu
2.2. Výběr vhodných odrůd pšenice ozimé a tritikale pro výrobu etylalkoholu
2.3. Pěstební technologie pšenice ozimé a tritikále pro výrobu etylalkoholu
3. Využití kukuřice na výrobu etanolu a vhodnost hybridůkukuřice pro výrobu etanolu
3.1. Proč je vhodné využívat kukuřici na zrno k výrobě bioetanolu
4. Využití kukuřice k výrobě bioplynu
4.1. U kterých plodin se dosahuje vysoký výnos specifického bioplynu
4.2. Optimální silážní zralost kukuřice pro vysoký výnos bioplynu
5. Energetické využití trav
5.1. Obnovitelé zdroje energie v našich podmínkách České republiky
5.2. Negativní aspekty ladem ležící půdy (spontánní úhory) z hlediska zemědělského
5.3. Nejvhodnější druhy trav pro energetické využití v našich podmínkách ČR
5.4. Kotle nejvhodnější pro spalování travní biomasy
5.5. Význam monitoringu zdrojů biomasy daného regionu nebo oblasti
5.6. Vlastnosti a význam fytomasy pro energetické využití
5.7. Ekonomika a náklady pěstování rostlin pro energetické využití
6. Praktické poznatky z pěstování šťovíku pro energetické účely
6.1. Nároky na prostředí a založení porostů krmného šťovíku
6.2. Agrotechnická opatření a ochrana krmného šťovíku v užitkovém roce
6.3. Výživa a hnojení krmného šťovíkupro energetické účely
7. Současnost a možnosti nepotravinářského využití brambor v ČR
7.1. Využití brambor ke krmení skotu
7.2. Využití brambor k výrobě bioplynu
7.3. Využití kompostování netržních brambor
7.4. Rozmetání netržních brambor na poli
7.5. Využití brambor k výrobě etylakoholu

5. Ekonomika výroby krmiv

1. Členění technologií na výrobu krmných plodin
2. Faktory ovlivňující výrobu krmných plodin a jejich použití ve výkrmu skotu
3. Produkce krmiv
4. Variabilní náklady, příspěvek na úhradu
4.1. Osiva
4.2. Hnojiva
4.2.1. Skutečně aplikovaná hnojiva k plodině
4.2.2. Celková kalkulační potřeba živin dle odběru plodinou z půdy
4.3. Metodický postup při vyplňování příspěvku pro aplikaci slámy, statkových hnojiv
4.3.1. Příspěvek na úhradu pro sklizeň slámy
4.3.2. Příspěvek na úhradu pro aplikaci statkových hnojiv
4.4. Chemická ochrana rostlin
4.5. Služby od cizích
4.6. Variabilní náklady na techniku
4.6.1. Stanovení variabilních nákladů na jednotlivé stroje (např. traktor, přívěsné stroje) a agregace
4.6.2. Přímý odečet variabilních nákladů pro kompletní výrobní postup ze sbírky dat
4.7. Přímé mzdy
4.8. Ostatní variabilní náklady
5. Potřeba fixních výrobních faktorů podniku
5.1. Potřeba zemědělské půdy
5.2. Potřeba pracovního času
5.3. Potřeba ostatních fixních faktorů podniku (budovy, stroje)
5.4. Potřeba oběžného majetku
6. Poznámky ke kalkulaci příspěvků na úhradu
6.1. Vazba mezi výrobou krmných plodin a živočišnou výrobou
7. Bod ukončení výroby a práh zisku (práh rentability)
7.1. Bod ukončení výroby
7.2. Práh zisku (rentability)

6. Skot mléčný a kombinovaný, welfare

1.Úvod.
1.1. Situacev oboru ustájení a kvality chovných podmínek v ČR a ve světě.
2. Welfare.
2.1. Ochrana zvířat.
2.2. Zásady a kritéria welfare.
2.3. Přehled evropských a českých předpisů.
2.4. Týrání zvířat.
2.5. Kontrola zdravotního stavu, prevence a ošetřování zvířat.
3. Požadavky na stavební řešení ustájení a technologická zařízení, výživa, krmení a napájení.
4. Mikroklima stájí.
4.1. Ochrana před nepříznivým působením fyzikálních a chemických vlivů.
5. Chovatelské zákroky.
6. Zoohygiena – požadavky, opatření.
7. Bezpečnost zvířat, řešení havarijních situací a živelných pohrom.
8. Odchov telat.
9. Specifické požadavky - pro chov plemenných býků, chov krav a jalovic a pro chovskotu podle zásad ekologického zemědělství.
10. Vyhledávání rezerv ve stádech skotu.
11. Audit úrovně welfare a komfortu v užitkových stádech skotu, metodou bodovánístájových prvků, postupů a technologie.
12. Hodnocení welfare ve stájích skotu.
12.1. Ukazatelé chování.
- Vztah člověk → zvíře.
- Chování krav v dojírně.
- Odpočívání a projevy chování v boxech.
- Speciální chování.
12.2. Ukazatelé zdraví.
- Znečištění zvířat.
- Tělesná kondice.
- Onemocnění kůže, kožní poranění.
- Poranění kůže, zhmoždění, burzitida.
- Péče o paznehty.
- Snížená pohyblivost.
- Léze struků.
- Klinické nemoci.
12.3. Ukazatelé systému.
- Boxové lože.
- Čekárny a naháněcí chodby.
- Hnojné chodby a krmiště.
- Krmení a napájení, pastva.
- Konstrukce, větrání, ochrana proti teplotnímu stresu.
- Management.

7. Chov prasat, welfare

1. Potravinová bezpečnost.
1.1. Faktory ovlivňující kvalitu masa.
2. Ekologizace výroby= důraz na zajištění životního prostředí.
2.1. Integrovaná prevence a omezování znečišťování = IPPC.
2.2. Nástroj dosažení = použití nejlepších dostupných technologií (BAT).
2.3. Možnosti zpracování kejdy.
3. Ochrana zvířat = naplňování welfare v chovu prasat.
3.1. Zásady při řešení ustájení v chovu prasat.
3.2. Etologické poznatky.
3.3. Zásady, které musí projektanti a chovatelé při stavbě respektovat.
4. Systémy ustájení prasnic.
4.1. Systémy ustájení v porodnách.
4.2. Chovatelská doporučení v porodnách.
4.3. Skupinové ustájení prasnic Þ nalévárna.
4.4. Individuální ustájení (klecové) - zapouštěcí stáj.
4.5. Ustájení skupinové březích prasnic - březárna.
5. Systémy ustájení v odchovu.
6. Systémy ustájení prasat ve výkrmu.
6.1. Požadavky, které musí být podle předpisů EU pro tuto kategorii splněny.
7. Ekonomika produkce.
7.1. Snižováním výrobních nákladů uplatněním intenzifikačních opatření.
7.2. Cíl parametrů reprodukce.
7.2. Výživářská opatření pro dosažení úspěšného odstavu u selat.
7.3. Technika krmení po odstavu.
7.4. Postup při optimalizaci krmného programu.
7.5. Krmné strategie nových genotypů.

8. Budování týmu, týmová spolupráce

1. Tým
2. Formy týmu
2.1 Identifikace s organizací
2.2 Životnost týmu
3. Vývoj týmu
3.1 Orientační fáze
3.2 Fáze konfrontační a konfliktní
3.3 Fáze konsenzu, kooperace a kompromisu
3.4 Fáze integrace a růstu
4. Organizační provázanost
5. Materiální a motivační podpora
6. Faktory úspěšnosti týmu
6.1 Strukturální faktory
6.2 Procesní faktory
6.3 Graf týmového úspěchu
6.4 Vyspělost týmu
7. Řízení a vedení lidí
7.1 Týmové role
7.2 Motivace
7.3 Styly řízení

9. Komunikace

1. Úvod
1.1 Cíle a očekávání
1.2 Představení se
1.3 Výklad důležitých pojmů
2. Základy komunikace
2.1 První dojem
2.2 Složky komunikace
2.3 Formy komunikace
3. Neverbální komunikace
3.1 Řeč – síla hlasu, monotónnost, tempo
3.2 Řeč těla- gesta, chůze a pohyby, oční kontakt
3.3 Oční kontakt a mimika
3.4 Celkový vzhled
4. Rétorika – umění mluvit
4.1 Předpoklady úspěšné komunikace
4.2 Časté chyby
4.3 Techniky vypořádání se s trémou
5. Zpětnovazebný proces
5.1 Stanovení cíle
5.2 Struktura prezentace
5.3.Vizuální pomůcky
5.4 Sdílení zkušeností a informací

10. Kvalita

1. Úvod
1.1 Co mi systém řízení jakosti přinese?
1.2 Jak velký je nárůst administrativy spojený se systémem řízení jakosti?
1.3 Rozplétání jazyků aneb výklad důležitých pojmů
1.4 Duchovní otcové v oblasti jakosti
1.5 PPPP (PDCA) cyklus
1.6 Juranův přístup: deset kroků ke zlepšování jakosti
1.7 Philip Crosby: Crosbyho 14 kroků
2. Systémy managementu jakosti – Požadavky dle ČSN EN ISO 9001:2001
2.1 Systém managementu jakosti
2.2 Požadavky na dokumentaci
2.3 Příručka jakosti
2.4 Řízení dokumentů
2.5 Řízení záznamů
3. Povinnosti managementu
3.1 Odpovědnost managementu
3.2 Zaměření na zákazníka
3.3 Politika jakosti
3.4 Plánování
3.5 Povinnost, pravomoc a komunikace
3.6 Přezkoumání managementu
4. Management zdrojů
4.1 Poskytování zdrojů
4.2 Lidské zdroje
4.3 Infrastruktura
4.4 Pracovní prostředí
5. Realizace produktu
5.1 Plánování realizace produktu
5.2 Procesy týkajících se zákazníka
5.3 Návrh a vývoj
5.4 Nakupování
5.5 Výroba a poskytování služeb
5.6 Řízení monitorovacích a měřicích zařízení
6. Měření, analýza a zlepšování
6.1 Všeobecně
6.2 Monitorování a měření
6.3 Řízení neshodného produktu
6.4 Analýza údajů
6.5 Zlepšování

11. Marketing

1. Marketingová koncepce
1.1 Základní definice
1.2 Marketingové filozofie
2. Marketingové informace a výzkum
2.1 Základní pojmy
2.2 Techniky výzkumu trhu
3. Marketingové prostředí
3.1 Koncepce
3.2 Analýza makroprostředí
3.3 Analýza mikroprostředí
4. Dělení trhu
4.1 Segmentace a cílové trhy
4.2 Konkurenční positioning
5. Integrovaná tržní strategie
5.1 Vývoj marketingové strategie
5.2 Cenová politika
5.3 Distribuční politika
5.4 Marketingová komunikace

12. Principy managementu

1. Povaha práce manažera
1.1 Charakteristické činnosti manažera
1.2 Manažer a lídr
1.3 Manažer blízké budoucnosti
2. Firemní kultura
2.1 Definice kultury
2.2. Úroveň kultury organizace
2.3 Jádro a odnože firemní kultury
3. Proces rozhodování
3.1 Emocionální podhoubí rozhodování
3.2 Neúplné informace
3.3 Neznámé podmínky
3.4 Etapy rozhodování
4. Pracovní porada
4.1 Příprava na poradu
4.2 Pracovní porada
5. Hospodaření s časem
5.1 Zloději času
5.2 Jak získat čas
5.3 Doprovodné jevy

13. Projektové řízení

1. Projekt
1.1 Co je projekt
1.2 Metoda Project management
1.3 Životní cyklus projektu
1.4 Plánování projektu
1.5 Realizace projektu
1.6 Hodnocení projektu
2. Plánování
2.1 Cíle a strategie
2.2 Dekompozice
2.3 Časové plánování
2.4 Matice zodpovědností
2.5 Plánování zdrojů
2.6 Analýza rizik
2.7 Plán kontroly projektu
3. Řízení realizace
3.1 Organizace řízení
3.2 Identifikace a analýza dat
3.3 Technická a administrativní podpora
3.4 Korekce průběhu realizace
3.5 Vedení projektového týmu
3.6 Řešení obtížných situací, problémů a konfliktů
4. Podmínky realizace
5. Projektové nástroje
5.1 Ganttův diagram
5.2 Síťový diagram
5.3 Výstupy síťového diagramu (časování, kritická cesta)
5.4 Kapacitní plány
5.5 Harmonogram – okamžité sledování stavu realizace

14. Řízení lidských zdrojů I.

1. Úvod
1.1 Cíle a očekávání
1.2 Představení se
1.3 Jaké mám zkušenosti s výběrem a hodnocením pracovníků
2. Vedení pracovníků a rozhovor s podřízeným
2.1 Teorie řízení
2.2 Teorie chování
2.3 Styl vedení
3. Výběr pracovníků a výběrový pohovor
3.1 Motivace
3.2 Frustrace
3.3 Očekávání
3.4 Výkon pracovníka
4. Hodnocení pracovníků a hodnotící rozhovor
4.1 Zadávání úkolu
4.2 Pochvaly a výtky
4.3 Zásady účinného odměňování
4.4 Zásady hodnotícího rozhovoru

15. Řízení lidských zdrojů II.

1. Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
2. Učení - klíč k rozvoji lidských zdrojů
3. Odborný růst zaměstnanců a podniková strategie
4. Jak se lidé učí
5. Učení prostřednictvím práce
6. Učení mimo pracoviště
7. Manažer jako kouč a vůdce týmu
8. Učení pro práci
9. Formy učení
10. Učící se organizace
11. Jak se může organizace učit?
12. Vytváření synergie
13. Vzdělávání „prostřednictvím práce“
14. Soustavné zlepšování

16. Řízení inovací

1. Atmosféra inovací
2. Důvody pro inovace
3. Inovace a náhoda
4. Zdroje informací pro nové myšlenky
5. Generování nápadů
6. Volba nejlepšího nápadu
7. Principy úspěšných inovací
8. Proces zavádění inovace
9. Typický průběh změny